Diskutovat, vyslechnout, zvážit názor druhého a umět se dohodnout, to je základem každého mezilidského vztahu. Ale někdy to není jen tak. I v tom, jak komunikujeme a jaké máme v tomto směru zažité návyky, nás výrazně ovlivnili naši rodiče a další primární autority, s nimiž jsme vyrůstali.

Napsal: Kolektiv koučů 

Ruku v ruce s pojmenováváním věcí a skládáním prvních vět, jsme se naučili i způsoby, které používali v komunikaci naši rodiče. V dospělosti nám potom v určitých situacích už jen mozek předkládá k využití programy, které jsme pochytili v dětství a my je následujeme. Tak se nám stává, že ve svých rodinách i ve svém okolí vidíme to, co jsme zažívali jako malí. I přesto, že bychom chtěli mít věci jinak a víme, co se nám nelíbí.

Následující emoční rovnice mohou výrazně ovlivnit kvalitu vaší komunikace i vztahů:

Místo diskuze se hádám

S touto emoční rovnicí se vaše komunikace mění v útok a rozmluva se tak zvrhává v boj, ve kterém se druhá strana většinou brání. Řešení čehokoliv je v nedohlednu, protože hlavním zájmem není domluva, ale obhájení svých pozic a názorů. Hádka vás vyčerpává a zároveň vyvolává další negativní myšlenky a postoje, které je potřeba následně řešit.

Předem rozhoduji i za ostatní, jak věci budou

Pokud se řídíte tímto pravidlem, diskuze s vámi má pro druhou stranu předem daný výsledek a vám prakticky nezáleží na tom, co nového se při komunikaci dozvíte. Nezáleží vám ani na pocitech či názorech ostatních, protože vy už víte, že neuhnete z ničeho, čeho jste se rozhodli dosáhnout. Druhý tak získává pocit bezmoci a beznaděje, protože vnímá, že jeho názory nezvažujete, ani mnohdy nechcete slyšet.

Potřebuji si prosadit svou pravdu

Tento program vám uzavírá cestu k porozumění a oboustranně příjemné dohodě. Ostatní mohou vnímat, že vám na jejich pocitech vůbec nezáleží, protože pro vás je přípustná jedině vaše pravda.  Ti, kteří s vámi diskutují, získávají dojem méněcennosti a často další komunikaci vzdávají, protože ať říkají, co říkají, je to vlastně jedno. Patrně se stanete v takovémto rozhovoru vítězi, ale jakou má toto vítězství cenu?

Nesouhlasí-li se mnou ostatní, nastoluji „tichou domácnost“

Naplňováním této rovnice dokážete trestat druhé za jejich nesouhlas. Odmítáte tak možnost se dohodnout, protože to bez komunikace není možné. Trápíte sebe i ostatní tichým přemýšlením a utváříte si dedukce, které se později ukážou mnohdy jako zavádějící a ničím nepodložené. Diskuzí by se mohly rychle vysvětlit.

Pokud cítíte, že tyto programy jsou vám blízké, můžete se obrátit na certifikovaného kouče, který vám je pomůže odstranit. Žádný z nich neprospívá dlouhodobé pohodě v jakémkoliv vztahu.